Vánoční stromeček ve Výklekách



Vánoční stromek čili "JOLKA" ve Výklekách

V sobotu 19.12.2009 RKN DiveTech zorganizoval tradiční Vánoční sraz se zdobením stromku a jak jinak, než pod vodou.
Ani chladné počasí sobotního rána (v lomu - 12 st.C) a nedávno napadlý sníh neodradilo jádro skalních potápěčů od tohoto úmyslu. Slunce bojovalo s temnými sněhovými mraky a hladina lomu byla tmavá, tichá a částečně zamrzlá...
Stromek - pichlavý to dar od Jirky Diviny, opatřený nahoře PET lahví aby se ve vodě vznášel, byl částečně ozdoben na suchu těmi, kteří přišli kamarády podpořit alespoň svou přítomností. Ostatním budiž hanba!!! :) Potom byl stromek dopraven pod vodou na výcvikovou plošinu a tam upevněn a dozdoben těmi, kteří ho doprovodili na místo určení. Souhra potápěčů ukazuje, že spolu nespolupracují pod vodou poprvé. Ještě krátký stisk ruky a současně na druhé ruce spojený palec s ukazovákem v celosvětově uznávaném znaku "OK".
"Přežili" jsme ve zdraví další rok a třeba i zrovna díky tobě kamaráde." Z vody se nám nechce, teplota vody u dna je pohodových +4 stupně a tak se vydáváme dál do lomu. Navštěvujeme na jeho konci pomníčky kamarádů, se kterými si už rukou pod vodou ani na suchu nepotřeseme - těch, co mají ten poslední ponor za sebou. Chvilka tichého vznášení na jejich počest, ale čas rychle utíká. Loudáme se okolo stěn a krásná viditelnost okolo 8 metrů nám umožňuje vidět hejna ryb a podvodní atrakce z neobvykle velké dálky. Sledujeme štiku, lovící v hejnu ryb. Je čas jít nahoru na hladinu. Necelá hodina v této teplotě se jeví dostatečnou. Jen Orel, který šel do vody poslední díky svým sáhodlouhým přípravám a Yeti, který byl ve vodě už podruhé, to trochu zkrátili. Orel se paradoxně pokouší po vynoření tvrdit, že v nových suchých rukavicích mu na ty jeho dvě vyschlé haluze bylo zima. Proč teda za to ti lidi vyhazujou takové peníze???
Ukazujeme si signál ukončení ponoru a postupně vystrkujeme hlavy z vody. Na břehu nás obklopují další kamarádi kteří mezitím přijeli, poslouchají vyprávění o našich čerstvých zážitcích a "patolízalsky" nám pomáhají s odstrojováním, až nám leckdy překážejí. Je potřeba být rychlý, než výstroj a oblek zmrzne a ztuhne. Orel nestihl a tak se do auta souká v sucháči a pro naše obveselení chvatně odjíždí. Asi za dvacet minut je zpět - zapomněl klukům vrátit klíče, co si schovali u jeho krásnější a kupodivu ještě dlouhovlasatější polovičky…
Ochutnáváme přinesené cukroví a výborné jednohubky, zapíjíme horkým čajem (a šťastlivci co neřídí i něčím ostřejším), připomínáme si veselé i smutné příběhy uplynulého roku - naštěstí letos vždy s dobrým koncem a většina nahlas přemítá o plánech na příští rok.
U nás je od myšlenky k realizaci vždy jen skok - takže zase brzy někdy..., někde... pod vodou, pod ledem, v jeskyni, vraku nebo lomu. Máte na to všichni potřebnou kvalifikaci? Není čas využít zimu a něco nastudovat a opatřit si další kartičku?
Vlastně už za pár dní většina z nás bude doprovázet a zajišťovat na Silvestra otužilce na memoriálu Františka Venclovského na Bečvě.
Přijďte se s námi rozloučit se starým rokem!

zapsal PR: Yeti